Diastáza (rozestup břišních svalů)

01.02.2021

Diastáza břišních svalů je patologický setrvalý stav, kdy se přímý břišní sval rozestoupí tak, že břišní stěna zůstává krytá pouze pobřišnicí, fascií a kůží. Ze studií vyplývá, že se s ní potýká až 60% žen v průběhu těhotenství či po porodu. Rozestup vzniká fyziologicky jako následek těhotenství růstem miminka (zvětšováním těhotenského bříška) a rozvolňováním vaziva hormonálním působením v těhotenství. Pokud v těle funguje vše v pořádku, rozestup se krátce po porodu vrací do normálu a nezpůsobuje žádné obtíže. Pokud se tak nestane zhruba do třech měsíců od porodu, hovoříme pak již o patologickém stavu - diastáze břišních svalů. Diastáza však není výsadou jen žen, postihuje i muže, u nich je však příčinou zpravidla nárůst hmotnosti spojené s ukládáním tuku do oblasti břicha či nesprávná technika cvičení - typicky intenzivní cviky bez aktivního zapojení hlubokého břišního svalstva.

V těhotenství se obě poloviny přímého břišního svalu v místě spojení ve středu (vazivový pruh linea alba) od sebe oddálí, aby byl umožněn růst dělohy a plodu. Tyto tahy na lineu albu mohou být i z okolních svalů a fascií a mohou tedy diastázu prohlubovat - typicky může být toto spojeno například s nesprávným držením těla a postojem. Objevuje se zpravidla ke konci druhého trimestru a v trimestru třetím, problém pak nastává, pokud se k sobě poloviny přímého břišního svalu postupně po porodu nevrátí. Častěji postihuje vícerodičky, větší riziko je i pokud těhotenství následují příliš brzy po sobě (tělo ženy se po porodu "dává do pořádku" až 12 měsíců v závislosti i na délce kojení), ohroženy jsou ženy, které čekají více než jedno miminko, a také hypermobilní jedinci, kde je obecně kvalita vaziva výrazně nižší. Větší riziko je také u žen, které mají chabé držení těla, s tím související oslabené hluboké břišní svaly, špatné postavení pánve, ale také naopak u těch, které mají břicho tzv. "přecvičené" (tento stav nastává, pokud se ženy v touze po "six pack" věnují cvičení převážně izolovanému místo komplexnímu se zapojením hlubokých břišních svalů.

Proč vzniká diastáza i u těchto žen, které břicho cvičí pravidelně (i když nevhodným způsobem)? Jejich svaly by měly být přece pevné a k diastáze by nemělo docházet?

Tuto otázku slýchám často. Tím, že žena cvičí především izolovaně svaly břicha si vytváří zkrácení těchto svalů, svaly jsou nepoddajné a neschopné flexibility a nedokážou se přizpůsobit rostoucímu bříšku, tah na lineu albu výrazně větší, protože v této situaci obvykle nemají oporu v hlubokých svalech břicha. Správně fungující hluboké svaly v optimální situaci přebírají hlavní práci a oporu nejen pro rostoucí břiško na sebe, a tím je umožněno uvolnění linei alby, která za těchto podmínek nemusí odolávat zvýšenému tahu do stran, kde nemá fyziologicky takovou vůli k flexibilitě. Tyto tahy jsou často zvyšovány tahy přes fasciální a svalový systém horní končetiny a dolní končetiny, proto je velmi důležité pracovat na těle komplexně, nejen se věnovat cvičení břišních svalů s cílem korigovat diastázu. Odpověď na tyto otázky je logická a vysvětluje nám zároveň i důležitost cvičení jak v rámci prevence před otěhotněním, těhotenství či po porodu správně a pod odborným dozorem fyzioterapeuta.

Co diastáza způsobuje a k čemu vede?

  • Dochází k narušení souhry a funkce břišních svalů, což vede k nesprávnému postavení pánve, destabilizaci a přetížení křížové a bederní oblasti s následným možným řetězením na oblast hrudní a krční páteře - tedy objevuje se úporná bolest zad/hlavy, bolesti pánve
  • Rozestupem linei alby dochází k útlumu funkce m.transversus, a tím k narušení správné funkce hlubokých stabilizačních svalů - tento stav opět vede k bolestem
  • Ohrožuje správnou funkci pánevního dna, vede k jeho oslabení - může se spolupodílet na vzniku inkontinence, poruchách v sexuální oblasti atd.
  • Hrozí riziko vzniku pupeční kýly
  • Vnitřní orgány ztráci oporu v břišní stěně, může se měnit jejich poloha v břišní dutině a tím pádem i jejich funkce

Jak poznám, že mám diastázu?

Na přítomnost diastázy Vás může upozornit již samotný tvar břicha. Maminky si často stěžují, že stále vypadají jako těhotné - břicho je nafouklé a ochablé. Při pokusu o sklapovačku nebo jen při zvednutí hlavy se objeví vystouplý pruh, či výrazně vystoupne pupík. Lze si i při tomto pokusu v oblasti nad a pod pupíkem nahmatat mezeru mezi oběma konci břišních svalů. Za velký rozestup, kterému je nutno věnovat zvýšenou pozornost, je vzdálenost větší než dva prsty, ale i menší rozestupy je dobré začít včas řešit, především pokud žena plánuje ještě další těhotenství. Často jsou přítomny bolesti bederní a křížové oblasti, především při námaze či opakované manipulaci s miminkem či zvedání těžších věcí. Velmi úzce také souvisí s oslabením pánevního dna, může být tedy přítomna inkontinence moči (i např. občasný únik moči po porodu nás upozorní, že je něco špatně).

Řešení diastázy je vysoce individuální a záleží na mnoha faktorech:

  • Velikost diastázy
  • Čas (který uplynul od porodu/zjištění přítomnosti diastázy)
  • Pohybový režim před otěhotněním - nejlepší prevencí patologické diastázy je naučit se pracovat se svým tělem a být aktivní již před těhotenstvím
  • Kvalita zapojení hlubokých svalů břišních
  • Držení těla
  • Aktivita a ženy - bez tohoto faktoru nikdy nelze dosáhnout kýženého zlepšení. Aktivní práce s tělem je v léčbě diastázy zásadní a nikdo jej za vás neudělá.

Pro úspěšnou terapii diastázy je nutné zkorigovat celkové držení těla, naučit ženu koaktivaci hlubokých břišních svalů s bránicí a pánevním dnem, ale také správnou manipulaci s miminkem, břemeny, uzpůsobit ergonomicky běžně prováděné denní činnosti.

V rámci podpůrné terapie je vhodné krátce po porodu (alespoň v období šestinedělí) zafixovat břicho speciálním šátkem (o těchto možnostech byste měly být informovány již v porodnici). Je vhodné nezvedat nic těžkého, nenosit starší děti (zvyšuje se riziko vzniku kýly). Výhodné je také upravit pozice pro kojení - nejvhodnější je v případě výrazné diastázy pozice vleže na boku, v sedě, kdy jsou záda opřená např. o zeď a miminko spočívá na kojícím polštáři. V případě, že je diastáza v tak špatném stavu, že je přítomna kýla a hrozí její uskřinutí, je vždy nutné navštívit lékaře, který rozhodne o nutnosti operačního řešení s následnou plastikou břišních svalů. Vždy je však výhodnější snažit se diastáze s nutností následné operace předejít vhodně nastaveným cvičením, což se v drtivě většině případů podaří i bez chirurgického zásahu.

Na závěr bych ráda řekla, nezoufejte, diastáza jde řešit, čím dříve začnete tím, lépe! Cvičení je v tomto případě zásadní. Vždy si najděte vhodného fyzioterapeuta/trenéra, alespoň na pár hodin, abyste se naučily se svým tělem pracovat, tato investice se Vám mnohonásobně vrátí. Neřiďte se jen přehršlem zaručených cviků na internetu - jejich kvalita je často pochybná a lajk rozdíl málokdy pozná. Držím Vám palce v cestě za funkčním a krásným břichem! :)